Role umělců ve společnosti je klást otázky, které mohou vypadat jednoduše, někdy až hraničit s dětskou naivitou a při hledání odpovědí rozvinout a zobrazovat složité podhoubí, které představuje mapy mysli složené z aspektů faktů, znalostí a individuálních prožitků.
Ve svých dílech studenti ztvárňují mentální mapy, jež deformují přesné obrazy světa na základě vlastního vnímání, rozvrstveného vzpomínkami jiných lidí, zabývají se svojí fyzickou identitou, pracují s mýty, jež utvářejí společný či komunitní přístup k realitě, pracují s obrazy z vlastní minulosti či dětství a zabývají se jejich autenticitou, otázkou pravdivosti či deformaci a možností přenosu individuálních prožitků do veřejného prostoru, reflektováním politických událostí na vlastní život, která podkládají další životní rozhodnutí, příslušností k geografickým regionům a performativním způsobem přenášejí určitá kulturní specifika a v neposlední řadě rozvíjejí se zabývají vizualizací prožitků v kontextu genderové společenské situace.
Na původně široce, zejména v naší kulturní oblasti, přijímaný filozofický koncept, že jakýmsi způsobem vlastníme svobodnou vůli a rozhodujeme se na základě svých cílů a přání, nacházíme spoustu faktorů, které nás určitým způsobem determinují, především v tom, že naše cíle a přání vycházejí z toho, co si dovedeme představit. Naše představy jsou omezené našimi obzory a formované či deformované našimi zkušenostmi. Pohybujeme se tedy v předivu toho, co považujeme za myslitelné, realizovatelné, skutečné a toho, v co věříme a doufáme.
K dosažené skutečné vůle musíme nejprve dostatečně poznat svoje limity bez ztráty vlastní integrity. Krůčkem k tomuto poznání by měla sloužit také tato výstava.
