„Ať už je mi dvacet, nebo sto nebo tisíc let, sdílím s lidmi, se svými milenci, sestrami, manželi a dědici, velkou otázku, tu, kolem níž se scházíme, když skláníme hlavy a hledíme do svých srdcí, otázku, na níž se bojíme dostat odpověď, i když v ni doufáme, otázku, která v sobě obsahuje tři otazníky. ‚Odkud pocházím, kdo jsem a proč? Jaký je smysl toho všeho? ‘“
V kavárně velkého frekventovaného nádraží sedí žena. Pije kávu a zvědavě a zároveň zdrženlivě sleduje okolí. Jmenuje se Evropa. A tohle je její příběh...
Lenka Horňáková-Civade ve svém esejistickém vyprávění představuje Evropu jako živoucí bytost, vypravěčku vlastní historie, v níž se mýtus prolíná s realitou, minulost se současností a literatura s geografií a filosofií. Tajuplná žena v nádražní kavárně, vzpomíná, jak ji unesl Zeus v podobě bílého býka, vysvětluje, proč ji středověcí geografové zpodobňovali jako královnu, a zkoumá vlastní identitu skrze otázky lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky.
Adaptace: Éric Cénat, Lenka Horňáková-Civade
Režie a dramaturgie: Linda Dušková, Ilona Smejkalová
Účinkují: Taťjana Medvecká, Berenika Anna Mikeschová, Gabriela Mikulková a Julie Goetzová
