Francouzská spisovatelka, dramatička a držitelka Goncourtovy ceny Marie NDiaye, jejíž román Čarodějnice byl letos v nejužším výběru Mezinárodní Bookerovy ceny, poodhalí svůj magickorealistický literární vesmír v rozhovoru s Guillaumem Bassetem. Proberou nejen Čarodějnice, ale i román Tři mocné ženy.
Román Čarodějnice vydalo v roce 2007 nakladatelství Argo v překladu Ivany Tomkové. Tři mocné ženy: Tři příběhy o vzpouře, hrdosti, samotě a lásce přeložila také Ivana Tomková, vydala Jota v roce 2010.
Foto: ©2025 Francesca Mantovani ®Gallimard
FALL 2026. NADĚJE JE STAV MYSLI
„Naději v sobě prostě máme nebo nemáme, je rozměrem naší duše a není ve své podstatě závislá na nějakých pozorováních světa či odhadech situace. Naděje není prognostika. Je to orientace ducha, orientace srdce, přesahující svět bezprostředně žitého a zakotvená kdesi dál, za jeho hranicemi. (…) Myslím si zkrátka, že tu nejhlubší a nejdůležitější naději, tu jedinou, která nás dokáže navzdory všemu udržet nad hladinou, přimět k dobrým činům a která je jediným pravým zdrojem závratnosti lidského ducha a jeho snažení, bereme tak říkajíc ‚odjinud‘. A tato naděje to také především je, co nám dává sílu žít a pořád znovu něco zkoušet i v podmínkách navenek tak beznadějných, jako jsou například ty zdejší.“
Úvahy Václava Havla o naději formulované v roce 1986 v knize Dálkový výslech neztrácí ani po čtyřiceti letech na aktuálnosti. Je naděje stav mysli, nikoli světa? Kde brát naději v našich současných, navenek beznadějných časech? A jak souvisí NADĚJE s dnes tolik diskutovanou ODOLNOSTÍ? Otázky pro FALL 2026 a jeho hosty…
Více na www.doxfall.cz/program.
Hosté:
Sofi Oksanen, Oliver Lovrenski, Marie NDiaye, Paata Shamugia, Pavel Talankin, Marek Šindelka, Vratislav Maňák, Alberto Manguel, Adam Borzič, Marie Iljašenko a další.
