SLAVíK
Slavík: Olga Peretyatko
Kuchařinka : Elena Semenova
Smrt : Svetlana Shilova
Rybář: Edgaras Montvidas
Čínský císař: Ilya Bannik
Chambellan: Nabil Suliman
Bronz: Yuri Vorobiev
Japonský posel: Philippe Maury, Didier Roussel, Paolo Stupenengo
Slavík: Olga Peretyatko
Kuchařinka : Elena Semenova
Smrt : Svetlana Shilova
Rybář: Edgaras Montvidas
Čínský císař: Ilya Bannik
Chambellan: Nabil Suliman
Bronz: Yuri Vorobiev
Japonský posel: Philippe Maury, Didier Roussel, Paolo Stupenengo
LIŠÁK
Tenor 1: Marat Gali
Tenor 2: Edgaras Montvidas
Baryton 1: Nabil Suliman
Baryton 2: Ilya Bannik
Tenor 1: Marat Gali
Tenor 2: Edgaras Montvidas
Baryton 1: Nabil Suliman
Baryton 2: Ilya Bannik
DROBNÉ SKLADBY
Tři skladby pro klarinet: Jean-Michel Bertelli
Pribaoutki: Svetlana Shilova
Kočičí ukolébavky: Svetlana Shilova
Dvě básně Constantina Balmonta: Elena Semenova
Čtyři ruské selské písně: Chœur de femmes de l’Opéra national de Lyon
Chœur de l’Opéra national de Lyon
Tři skladby pro klarinet: Jean-Michel Bertelli
Pribaoutki: Svetlana Shilova
Kočičí ukolébavky: Svetlana Shilova
Dvě básně Constantina Balmonta: Elena Semenova
Čtyři ruské selské písně: Chœur de femmes de l’Opéra national de Lyon
Chœur de l’Opéra national de Lyon
Igor Stravinskij (1882-1971) byl na počátku kariéry, když se v roce 1908 pustil do své první opery s námětem ze slavné povídky Hanse Christiana Andersena Slavík a čínský císař. Prvnímu jednání, které Stravinskij dokončil v roce 1909, se dostalo uznání od Rimského-Korsakova, u kterého se Stravinskij učil umění orchestrace. Po smrti tohoto ctihodného mistra však odkložil Stravinskij operu stranou a začal skládat balet Pták Ohnivák, jenž byl slavnostně uveden v Paříži v roce 1910. Brzy následovaly další balety - Petruška a Svěcení jara. V roce 1913 se k opeře vrátil, složil druhé a třetí dějství a chtěl ji uvést ve Volném divadle v Moskvě. To však zkrachovalo a projektu se chopil Ďagilev. Jeho soubor Ballets russes tedy uvedl dokončeného Slavíka 26. května 1914 v Opéra de Paris se scénou od Alexandra Benoise a v hudebním nastudování Pierra Monteuxe. Úspěch brzy opadl a Slavík se objevil pouze párkrát na několika málo světových scénách.
V představení Roberta Lepage, které uvedl v roce 2010 na festivalu v Aix-en-Provence v koprodukci s Canadian Opera Company a Opéra national de Lyon, Slavíkovi předchází koláž různých děl, představujících Stravinkého « ruské období » : Ragtime (1918), Pribaoutki (Veselé písně – 1918), Kočičí ukolébavky (1914-1915), Dvě básně Constantina Balmonta (1954), Čtyři ruské selské písně (1914-1917) a Lišák (1916).
V představení Roberta Lepage, které uvedl v roce 2010 na festivalu v Aix-en-Provence v koprodukci s Canadian Opera Company a Opéra national de Lyon, Slavíkovi předchází koláž různých děl, představujících Stravinkého « ruské období » : Ragtime (1918), Pribaoutki (Veselé písně – 1918), Kočičí ukolébavky (1914-1915), Dvě básně Constantina Balmonta (1954), Čtyři ruské selské písně (1914-1917) a Lišák (1916).
