Jacques Tati (1907 – 1982), který natočil tři krátkometrážní a šest celovečerních filmů, je jedním z nejoriginálnějších a nejvynalézavějších režisérů.

Tati vytvořil postavu pana Hulota, se kterou téměř splynul. Jacques Tati ale není jen milým pomatencem s dýmkou. Autor precizních gagů, svědomitý režisér a mnohem lepší básník než producent strávil posledních patnáct let svého života splácením dluhů, které vznikly při přípravě jeho filmu Playtime.

Říkalo se mu „inženýr komična“. Byl ale inženýrem s hlavou v oblacích, okouzleným snílkem, který věřil v sílu nevinnosti, který věřil, že stačí zakroutit hlavou a říci ne, aby se pak dlouhými kroky vzdálil a unikl neodbytným obchodníkům a bankéřům.

Tati byl profesionální sportovec a ve třicátých letech vytvořil komické kabaretní číslo, ve kterém využil své dovednosti mima a atleta. V této roli se představil i v několika krátkých filmech. V letech 1947 až 1949 pak režíruje snímek Jede, jede poštovský panáček, ve kterém si rovněž zahrál. O čtyři roky později vytvořil postavu pana Hulota, kterému už zůstal věrný. Ve filmu Můj strýček a především v Playtime dokonale vykreslená postava pana Hulota zcela zastínila svého tvůrce.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos nabízí ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím, Culturesfrance a nadacemi Gan a Thomson možnost znovu zhlédnout dílo tohoto geniálního vizionáře a výjimečného režiséra překvapivě moderních filmů. Retrospektivu Tatiho filmů zahájí promítání zrestaurované kopie filmu Prázdniny pana Hulota a po své premiéře na LFŠ bude retrospektiva uvedena v září také v Praze.