Rok 1654, Amsterdam. Rembrandt se s hrůzou probouzí: právě se mu zdálo, že oslepl. Tato noční můra ho vrátí o dvanáct let zpátky, kdy v roce 1642 pracoval na svém nejslavnějším díle Noční hlídka. Umělec byl v tu dobu na vrcholu své slávy a amsterdamská milice jej požádala o skupinový portrét. Malíři se do toho moc nechce, má zlé tušení, že nepůjde o pouhý skupinový portrét. Neochotně se pouští do díla. Cítí, že tento obraz je předzvěstí jeho pádu.