[fr]
Jean Clair : Du surréalisme
Mille Et Une Nuits 2003
Traduction : Martin Hybler
Editeur tcheque :Barrister & Principal 2010
Homme publique, Jean Clair prend régulierement part aux débats concernant l’art contemporain, et a été le premier a réviser l’histoire des surréalistes.
Henry Corbin : Imagination créatrice dans le soufisme d’Ibn Arabi
Médicis Entrelacs 2006
Traduction: Jacques Joseph
Editeur tcheque : Malvern 2010
Ibn’Arabi (Murcie 1165-Damas 1241), philosophe, théologien et mystique musulman, est reconnu dans la tradition du Soufisme comme le plus grand Maître. Plus qu’une biographie du Maître Ibn’Arabi, l’ouvrage est une étude, une analyse approfondie de l’univers de la spiritualité comme source de l’" imagination créatrice ".
Benoît Duteurtre : Chemins de fer
Fayard 2006
Traduction: Eva Blinková-Pelánová
Editeur tcheque : Atlantis 2010
La vie de Florence s’organise entre Paris ou elle dirige une agence de communication et un village de montagne, ou elle dispose d’une maison perdue. Chaque week-end, elle s’y rend par le train. Attentive a l’évolution de la SNCF - ses tarifs modulables, ses systemes aberrants de réservation, ses lignes secondaires en décrépitude, elle y voit le reflet des transformations de l’époque. Attachée a ses souvenirs bucoliques, prise dans les contradictions de sa double vie, Florence sent que le monde lui échappe.
Pierre Bayard: Comment parler des livres qu’on n’a pas lus
éditions de Minuit 2007
Traduction: Petra James
Editeur tcheque : Host 2010
L’étude des différentes manieres de ne pas lire un livre, des situations délicates ou l’on se retrouve quand on doit en parler et des moyens a mettre en ouvre pour se sortir d’affaire montre que, contrairement aux idées reçues, il est tout a fait possible d’avoir un échange passionnant a propos d’un livre que l’on n’a pas lu, y compris, et peut-etre surtout, avec quelqu’un qui ne l’a pas lu non plus.
Mikaël Ollivier : Vie en gros
Gallimard jeunesse 2009
Traduction: Erik Lukavský
Editeur tcheque : Baobab 2010
Au cours de la visite médicale de l’année, le ciel tombe sur la tete de Ben : l’infirmiere du college lui annonce qu’il est obese. « Pas de probleme, semble lui répéter tout son entourage, il suffit de faire un régime. » Oui mais voila, Ben aime manger. Sa principale ennemie: la balance. Un récit drôle, tendre et d’une grande intelligence, qui réussit a parler de l’obésité dans sa douloureuse complexité.
Emmanuel Guibert : La guerre d’Alan 3
L’Association 2002
Traduction: Alena Jurion
Editeur tcheque : Meander 2010
La seconde guerre mondiale prend fin et apres les combats Alan Cope va voyager au gré de ses différentes affectations, puis de son emploi en tant qu’assistant d’un aumônier, des forets de Boheme au sud de la Baviere jusqu’a sa démobilisation et son retour aux États-Unis. L’Amérique ne sera qu’un intermede avant son installation en France.
Emmanuel Guibert : La guerre d’Alan 2
L’Association 2002
Traduction: Alena Jurion
Editeur tcheque : Meander 2010
Dans le second des trois volets qui composeront "La Guerre d’Alan", Alan débarque en Normandie le 19 février 1945, le jour de ses vingt ans. Avec son unité de chars, il va traverser l’Allemagne dévastée et ira jusqu’en Tchécoslovaquie en mission semi-secrete d’éclaireur.
Jean Cocteau: Les enfants terribles
Grasset 1929
Traduction: Helena Slavíková, Ivana Češková
Editeur tcheque : Argo 2010
Paul, blessé par une pierre dissimulée dans une boule de neige est contraint de rester dans sa chambre. Délaissé par sa mere, il transforme bien vite, avec la complicité de sa sour, leur chambre en un monde imaginaire…. Situé pas tres loin de l’enfer.
Tzvetan Todorov : Introduction a la littérature fantastique
1976
Traduction : Vladimír Fiala
Editeur tcheque : Karolinum 2010
Potocki, Nerval, Gautier, Villiers de l’Isle-Adam… Tzvetan Todorov nous introduit au plaisir de les relire en nous enseignant a construire les limites d’un genre : dans l’hésitation non résolue du lecteur entre le naturalisme de l’étrange et le surnaturel du merveilleux. Puis il nous conduit au repérage de deux grands groupes de récits fantastiques que commandent respectivement le rapport du personnage au monde et son rapport a autrui : ce n’est pas dans un attirail thématique, mais dans un réseau sous-jacent que s’organise le fantastique. Ainsi comprend-on que le fantastique soit du XIXe siecle tres précisément.
René Daumal : Evidence absurde. Essais et notes.
Gallimard 1972
Traduction : Jakub Hlaváček
Editeur tcheque : Malvern 2010
Choix d’essais de René Daumal, la figure proue d’une sorte de communauté « initiatique » qu’ils appellent les « Simplistes ». Philosophe, poete, pataphysicien, alpiniste et fin connaisseur du sanscrit et de la poétique des Indes.
Qu’est-ce que le phénomene ?
Editeur tcheque : Pavel Mervart 2010
Cette anthologie se pose pour le but de démontrer la variété de textes phénoménologiques au cours de derniers 50 ans sous le prisme de la notion centrale de la phénoménalité. Cette problématique se trouve au centre de la pensée philosophique française surtout a partir des années 60 et elle évolue notamment en dialogue critique avec la pensée de Husserl.
Jean-Claude Schmitt : La conversion d’Hermann le Juif
- schmitt
Seuil 2007
Traduction : Helena Beguivinová
Editeur tcheque : Academia 2010
Vers le milieu du XIIe siecle, un Juif originaire de Cologne, converti au christianisme et devenu pretre a Cappenberg, en Westphalie, écrit le récit de sa conversion. En s’appuyant sur le texte écrit en latin par un juif converti originaire de Cologne vers le milieu du XIIe siecle et portant sur le récit de sa conversion, J.-C. Schmitt s’interroge plus sur les manieres dont les historiens pensent et écrivent l’histoire, que sur l’authenticité de l’appartenance de ce texte a un auteur particulier, question qu’il juge vaine puisque sans réponse.
Marie NDiaye : Trois femmes puissantes
- marie ndiaye
Gallimard 2009
Traduction : Ivana Tomková
Editeur tcheque : JOTA 2010
Trois récits, trois femmes qui disent non. Elles s’appellent Norah, Fanta, Khady Demba. Chacune se bat pour préserver sa dignité contre les humiliations que la vie lui inflige avec une obstination méthodique et incompréhensible.
Michel Foucault : Naissance de la clinique
- foucault clinique
PUF 2009
Traduction : Jan Havlíček, Čestmír Pelikán
Editeur tcheque : Pavel Mervart 2010
Naissance de la clinique marque aussi, a travers une analyse historique et critique de la constitution du sujet — le malade, tel qu’il peut devenir objet de connaissance —, la naissance d’une ouvre philosophique qui va marquer durablement la pensée contemporaine internationale. Lointaine héritiere de la tradition critique de Kant, l’ouvre de Michel Foucault (1926-1984) constitue une histoire de la pensée qui ne connaît pas d’équivalent et explore sans relâche ni concession les modes de subjectivation et d’objectivation de la connaissance.
Yasmina Reza : Adam Haberberg
- yasmina reza
Albin Michel 2003
Traduction : Anna et Erik Lukavští
Editeur tcheque :FRA 2010
Adam Haberberg n’est pas au mieux : son couple se porte mal, son dernier roman essuie un véritable échec et son ophtalmo vient de lui annoncer qu’il souffre d’un oedeme a l’oeil… C’est certainement la raison pour laquelle il va accepter l’invitation d’une vieille connaissance de lycée, une certaine Marie-Thérese Lyoc, aussi lisse qu’insignifiante. Une parenthese absurde de la vie d’un homme sans avenir, conscient de ses ’ratés’ et pourtant victime d’un fort complexe de supériorité.
Blaise Cendrars : Petits contes negres pour les enfants des blancs
- cendrars
Gallimard Jeunesse 2002
Traduction : Markéta Pézlová
Editeur tcheque : Baobab 2010
Cendrars raconte aux enfants blancs des histoires qu’ils ne peuvent pas connaître : celle du caiman que l’on portait autrefois pour le mettre a l’eau, du petit poussin devenu roi, de l’oiseau de la cascade, du vent qui fait tant d’exercice qu’il a toujours faim et gobe tout ce qui se trouve sur son passage… Dix courts récits qui parlent de l’Afrique, de ses animaux, de ses enfants et de ses forets.
Philippe Claudel : Les âmes grises
- claudel
Stock, 2003
Traduction Zora Obstová
Editeur tcheque : Paseka 2010
Une bourgade pres de la ville de V., a quelques encablures du front ou les hommes tombent un par un au rythme des obus tirés sur la terre caillée. On vient de retrouver le corps d’une fillette assassinée. Qui a fait le coup ? Le procureur, ce veuf infiniment triste muré dans la solitude de son château et beau comme un personnage d’Edgar Poe ? Une brute abrutie par l’alcool en proie a quelque tourment sexuel ? A moins que ce ne soit un déserteur fuyant cette terre hostile, embaumée vivante par le froid et l’Histoire ? Fouillant sa mémoire blessée longtemps apres les faits, un homme consigne dans de petits cahiers les souvenirs qui lui restent de cette affaire-la et de la vie au village a l’époque.
- hora-duse
La montagne de l’âme / Gao Xingjian
Traduction : Denis Molčanov
Editeur tcheque : Academia 2010
Le voyage initiatique d’un homme a travers la Chine bouleversée par la Révolution culturelle, mais toujours immensément attachée a ses traditions millénaires. Un texte d’une veine épique et d’une écriture moderne, et le premier roman d’un dramaturge et essayiste. Gao Xingjian, prix Nobel de littérature en 2000, est également dramaturge, metteur en scene et peintre. Son ouvre foisonnante en fait l’un des plus grands créateurs de notre temps.
- virilio cz
Esthétique de la disparition / Paul Virilio
Galilée 1989
Traduction : Michal Pacvoň
Editeur tcheque : Pavel Mervart 2010
Réflexion sur le visible, le mouvement, la vitesse et le temps, bref sur la réalité " comme elle va ", Esthétique de la disparition bouleverse nos idées sur les choses et conduit au terme de leur logique les propositions suggérées par la science contemporaine. Si le Temps c’est le cycle de la lumiere, si le visible n’est que l’effet de réel de la promptitude de l’émission lumineuse et si ce qui passe de plus en plus vite se perçoit de moins en moins nettement, alors il faut nous rendre a l’évidence : ce qui est donné a voir dans le champ visuel, l’est grâce au truchement de phénomenes d’accélération et de décélération en tout point identifiables aux intensités d’éclairement. Conséquences : le semblant c’est le mouvant, les apparences sont des transparences momentanées et trompeuses, et les dimensions de l’espace ne sont que de fugitives apparitions, au meme titre que les choses données a voir dans l’instant du regard.
- follain cz
Spectacles du monde / Jean Follain
Choix de poemes des recueils : Usage du temps (Gallimard 1943), Exister, Territoires (Gallimard 1947, 1953), Des heures (Gallimard 1960)
Traduction : Jan Vladislav
Editeur tcheque : Opus 2010
- winock cz
Victor Hugo dans l’arene politique / Michel Winock
Bayard 2005
Traduction : Pavla Doležalová
Editeur tcheque : CDK 2010
Catholique et royaliste, poete du parti ultra a vingt ans, Hugo meurt républicain. Résumé ainsi, le trajet politique du grand homme pourrait etre réduit a un retournement un peu forcé, une adaptation au cours de l’histoire comme tant d’autres moins glorieuses. Mais comment expliquer alors l’aura de celui qui deviendra un symbole, un héraut de la République, le défenseur des opprimés, le prophete de l’humanité ? Michel Winock retrace ce parcours, relie les événements intimes et les bouleversements nationaux, les engagements littéraires et les luttes politiques. Les différents combats de Victor Hugo apparaissent comme autant de jalons qui expliquent son revirement : la peine de mort, les Trois Glorieuses, la défense du peuple polonais, la liberté de la presse, le combat contre la misere, l’instruction primaire… Autant d’actes successifs d’un divorce, autant de pas aussi vers l’exil. Ce faisant, Michel Winock éclaire pour nous ce qu’est une vie politique, ou le combat se mene tant sur le terrain littéraire que sur le sol parisien, ou la lutte immédiate, définie au fil des événements, rend possible tous les changements. Loin de s’adapter aux situations politiques, Hugo se bat. Il n’y a pas de mesure dans cet engagement-la, encore moins de calcul. Et peut-etre est-ce cela, l’héritage politique de Victor Hugo et sa valeur d’exemple pour aujourd’hui.
- veyne_cz
Comment on écrit l’histoire, suivi de Foucault révolutionne l’histoire / Paul Veyne
Seuil 1996
Traduction : Čestmír Pelikán
Editeur tcheque : Pavel Mervart 2010
Qu’est-ce que l’histoire ? que font réellement les historiens, de Homere a Max Weber, une fois qu’ils sont sortis de leurs documents et archives et qu’ils procedent a une « synthese » ? Font-ils l’étude scientifique des diverses créations et activités des hommes d’autrefois ? Leur science est-elle celle de l’homme en société ?
Bien moins que cela ; la réponse a la question n’a pas changé depuis deux mille deux cents ans que les successeurs d’Aristote l’ont trouvée : les historiens racontent des événements vrais qui ont l’homme pour acteur. L’histoire est un roman vrai.
Paul Veyne est Professeur honoraire au College de France. Il a notamment publié Le Pain et le Cirque (Seuil, 1976) et L’Empire gréco-romain (Seuil, 2005).
- deleuze cz
L’Île déserte et autres textes / Gilles Deleuze
Les Editions de Minuit 2002
Traduction : Miroslav Petříček, Miroslav Marcelli
Editeur tcheque : Herrmann a synové 2010
« Quoi de plus gai qu’un air du temps ? Il y a actuellement beaucoup d’études profondes sur ces concepts de différence et de répétition. Tant mieux si j’y participe, et si, apres d’autres, je pose la question : comment faire en philosophie ? Nous sommes a la recherche d’une “ vitalité ”. Meme la psychanalyse a besoin de s’adresser a une “ vitalité ” chez le malade, que le malade a perdue, mais la psychanalyse aussi. La vitalité philosophique est tres proche de nous, la vitalité politique aussi. Nous sommes proches de beaucoup de choses et de beaucoup de répétitions décisives et de beaucoup de changements. »
Gilles Deleuze (mars 1968)
- michaux cz
Un Barbare en Asie / Henri Michaux
1933, Gallimard 1967
Traduction : Hana Zahradníčková
Editeur tcheque : Tichá Byzanc 2010
Faisant suite a son voyage en Amérique du Sud de l’année 1928, Henri Michaux, qui a pourtant la santé fragile, se rend en Asie en 1931. De ce voyage qui le mene aux Indes, en Chine, en Malaisie, au Japon et en Indonésie, il publie un carnet de route. C’est l’un des textes les plus "objectifs" de ce poete wallon, lui qui fut influencé par le surréalisme et les paradis artificiels. Un barbare en Asie est ainsi un formidable compte rendu de ses pérégrinations asiatiques. Il observe les paysages, les mours, la vie quotidienne des gens qu’il rencontre. C’est moins ce quotidien, social et économique, qui l’intéresse que la spiritualité et la culture, contrairement a son contemporain britannique Somerset Maugham qui visite lui la péninsule indochinoise. Cette écriture concrete, en opposition a la description de mondes imaginaires, de reves inventés et de visions hallucinées, donne a ce récit un aspect documentaire. Mais il ne faut pas s’y tromper, il est avant tout poétique.
Florent Mazzoleni (Amazon.fr)
- attali cz
La confrérie des éveillés / Jacques Attali
Fayard 2004
Traduction : Veronika Matiášková
Editeur tcheque : Garamond 2009
Au XIIe siecle, a Cordoue ou les trois monothéismes ont choisi de se respecter, de s’admirer, de se nourrir les uns les autres, un artisan énigmatique eut le temps, avant d’etre torturé et pendu, de révéler a son neveu comment obtenir le livre le « plus important a avoir jamais été écrit par un etre humain ». Lancé dans cette quete qui le mene a travers l’Europe et le Maroc, le jeune juif, Maimonide, croise un jeune musulman, Averroes, entraîné dans la meme recherche. L’un comme l’autre, qui deviendront des géants de la pensée, sont poursuivis par un groupe mystérieux qui semble décidé a tout faire pour les empecher d’aboutir : la Confrérie des Eveillés.
La plupart des personnages de ce roman ont vraiment existé. Si incroyables qu’ils soient, la plupart des événements politiques et personnels qu’ils traversent ont eu lieu. Les idées, les façons de vivre sont d époque. Tout donne a penser qu’en ce moment crucial de l histoire du monde, le plus grand des penseurs juifs et le plus grand des philosophes musulmans ont dialogué exactement comme ils le font ici.
Tout, enfin, dans l’Histoire, s’est toujours déroulé et se déroule encore exactement comme si le complot évoqué dans ces pages avait vraiment eu lieu. Comme si les « Eveillés » étaient encore parmi nous, porteurs d’un secret essentiel pour l’avenir de l’humanité, mais a jamais perdu. A moins que…
- magnin cz
Histoire des marionnettes en Europe 1+2 / Charles Magnin
Michel Lévy Freres 1862
Traduction : Nina Malíková
Editeur tcheque : AMU 2010
Premiere traduction complete de cet ouvre incontournable de l’historien français Charles Magnin sur le théâtre des marionnettes en Europe, de l’antiquité au 19eme siecle.
- bachelard cz
La poétique de la reverie / Gaston Bachelard
PUF 1960
Traduction : Josef Hrdlička
Editeur tcheque : Malvern 2010
« L’exigence phénoménologique a l’égard des images poétiques est d’ailleurs simple : elle revient a mettre l’accent sur leur vertu d’origine, a saisir l’etre meme de leur originalité et a bénéficier ainsi de l’insigne productivité psychique qui est celle de l’imagination. » Mais comment et pourquoi vouloir inscrire les images poétiques créées par la reverie, temps distendu, fuite hors du réel, dans « le lourd appareil philosophique qu’est la méthode phénoménologique » ? C’est le défi paradoxal auquel répond Gaston Bachelard dans ce livre : « J’ai choisi la phénoménologie dans l’espoir de réexaminer d’un regard neuf les images fidelement aimées ».
Professeur de philosophie a la Sorbonne apres avoir enseigné avec passion la physique et la chimie au lycée, directeur de l’Institut d’histoire des sciences, membre de l’Institut, Gaston Bachelard (1884-1962), figure emblématique majeure de l’épistémologie française, s’est affirmé par un pan entier de son ouvre « poétique » comme un grand « reveur de mots ».
- Montesquieu cz
De l’esprit des lois I. / Charles-Louis de Montesquieu
1748
Traduction : Hana Fořtová
Editeur tcheque : Oikoymenh 2010
Réflexion politique, ’De l’esprit des lois’ est autant un essai qu’une analyse des gouvernements appliqués aux nations. Montesquieu y définit trois types d’institutions, chacune marquée d’un caractere bien précis : la monarchie définie par l’honneur, la république par la vertu et la tyrannie forcément monstrueuse. L’auteur tente de définir les causes naturelles derriere les institutions et prône un partage des pouvoirs exécutifs, législatifs et judiciaires.
www.evene.fr
- hadot cz
Le voile d´Isis, Essai sur l’histoire de l’idée de Nature / Pierre Hadot
Gallimard 2004
Traduction : Magdalena Křížová
Editeur tcheque : Vyšehrad 2010
Un aphorisme hante la philosophie occidentale : celui d’Héraclite, qui veut que « la Nature aime a se voiler ».
Pres de vingt-cinq siecles durant, ces quelques petits mots ont successivement signifié : que tout ce qui naît tend a mourir ; que la Nature s’enveloppe dans des formes sensibles et dans des mythes ; qu’elle cache en elle des vertus occultes ; mais également que l’Etre est originellement dans un état de contraction et de non-déploiement ; ou bien encore qu’il se dévoile en se voilant. Ainsi cet aphorisme aura-t-il servi a expliquer les difficultés de la science de la nature, a justifier l’exégese allégorique des textes bibliques ou a défendre le paganisme, a critiquer la violence faite a la nature par la technique et la mécanisation du monde, a expliquer enfin l’angoisse qu’inspire a l’homme moderne son etre-au-monde.
La meme formule, illustrée par l’image du voile d’Isis et déployée par Pierre Hadot dans l’histoire de l’Occident, aura justifié, par suite de contresens créateurs, l’attitude prométhéenne - l’homme doit se rendre maître et possesseur de la Nature - comme l’attitude orphique - nul ne peut soulever le voile des mysteres de la Nature, sinon le poete et l’artiste. Elle n’aura jamais cessé de tracer des perspectives nouvelles sur la réalité et de révéler les attitudes les plus diverses a l’égard de la Nature.
Par la, elle confirme le propos de Nietzsche : « Une bonne sentence est trop dure a la dent du temps et tous les millénaires n’arrivent pas a la consommer, bien qu’elle serve a tout moment de nourriture. »
- delumeau cz
Mille ans de bonheur / Jean Delumeau
Librairie Artheme Fayard 1995
Traduction : Jana Lemmonier
Editeur tcheque : Argo 2010
Jean Delumeau explore, dans ce deuxieme volume de son histoire du Paradis, les grands courants millénaristes qui propagent l’espoir d’un regne du Christ sur la terre devant durer mille ans. Depuis Joachim de Flore, a la fin du xiie siecle, jusqu’aux espoirs des premiers socialistes du xixe siecle comme Pierre Leroux, en passant par Thomas Muntzer, Campanella ou encore les Peres pelerins qui s’établissent en Amérique du Nord, cette croyance ne cesse d’animer les espoirs d’une société plus juste. A travers ses pérégrinations, on comprend comment, petit a petit, la promesse du paradis terrestre s’est laicisée en idée de progres et en perspective d’utopie.
- badiou
Saint Paul : La fondation de l’universalisme / Alain Badiou
PUF 1998
Traduction: Josef Fulka
Editeur tcheque : Svoboda servis, 2010
Pourquoi saint Paul ? Pourquoi requérir cet « apôtre », d’autant plus suspect qu’il s’est, de toute évidence, auto-proclamé tel, et que son nom est couramment associé aux dimensions les plus institutionnelles, et les moins ouvertes du christianisme ? Et quel usage prétendons-nous faire du dispositif de la foi chrétienne, dont il semble proprement impossible de dissocier la figure et les textes de Paul ? Pourquoi invoquer et analyser cette fable ?
Ce qui va nous retenir, quant a nous, dans l’ouvre de Paul est cette connexion paradoxale, dont il est l’inventeur, entre un sujet sans identité et une loi sans support, qui fonde la possibilité dans l’histoire d’une prédication universelle. Le geste inoui de Paul est de soustraire la vérité a l’emprise communautaire, qu’il s’agisse d’un peuple, d’une cité, d’un Empire, d’un territoire, ou d’une classe sociale.
Repenser ce geste et sa force instituante, en déplier les chicanes, est a coup sur une nécessité contemporaine. Car la question de Paul est exactement la nôtre : quelles sont les conditions d’une singularité universelle ?
Alain Badiou est professeur émérite de philosophie a l’École normale supérieure. Fondateur et président du Centre International d’Étude de la Philosophie Française Contemporaine, il a publié de nombreux ouvrages, parmi lesquels L’etre et l’événement (1988) et sa suite Logiques des mondes (2006).
- breton
Choix de textes: Otevřte, to jsem já / André Breton
Traduction: Petr Král
Editeur tcheque : Sdružení Analogonu, 2010
- ozouf
Les aveux du roman / Mona Ozouf
Gallimard 2004
Traduction: Pavla Doležalová
Editeur tcheque : CDK, 2010
C’est dans le roman qu’on peut lire, plus encore et autrement que dans l’histoire, le long et difficile dialogue entre deux humanités que la Révolution française a séparées : celle, aristocratique, de la civilité, du gout, du commerce des esprits, des mours et des manieres ; celle, démocratique, qui devait les congédier au nom de l’égalité. Mais c’est dans le roman aussi que la Révolution peine a imposer les principes égalitaires. Car il n’y a pas, en littérature, de table rase. Le roman en France reste attaché par mille et un fils a la société que la Révolution a détruite ; il ne cesse de les renouer et de les tisser a sa maniere : le monde évanoui se perpétue dans les Lettres. Mona Ozouf a voulu le retrouver en relisant quelques romans qui jalonnent le XIXe siecle, de Germaine de Staël a Anatole France, en passant par Balzac, Stendhal, George Sand, Hugo, Barbey d’Aurevilly, Flaubert, Zola. Au fil de ses lectures, elle repere ce que l’Ancien Régime a légué a la France moderne. Elle raconte les espoirs et les illusions qu’il continue a nourrir. Elle met en lumiere ce que le travail de la démocratie comporte de vitalité, de promesses, de réussites individuelles ; mais aussi ce qu’il recele de banalité, d’uniformité, parfois de désenchantement. La longue négociation que retrace cet essai entre Ancien Régime et Révolution s’acheve sur un compromis, que bientôt l’affaire Dreyfus paraîtra dénoncer, sans pour autant parvenir a en altérer les termes.
[cs]
Jean Clair :O surrealismu
Překlad :Martin Hybler
Nakladatel :Barrister & Principal 2010
Jean Clair je přední francouzský teoretik umění, bývalý dlouholetý ředitel Picassova muzea. Zaměřuje se především na osobnosti francouzského i světového moderního umění, jako jsou Marcel Duchamp, Gustav Klimt, Pablo Picasso, Balthus či fotograf Henri Cartier-Bresson, ale i na obecnější teoretické úvahy z oblasti výtvarného umění a estetiky. Kontroverzní a hodně diskutovanou práci O surrealismu napsal Clair záměrně v pamfletickém stylu, jenž vzdáleně připomíná styl surrealistů. Jak ironicky poznamenává v jejím úvodu: Nebyl to právě Breton, kdo tvrdil, že pravda vždy jen získá, když se vyjádří urážlivě?!
Henry Corbin : Tvůrčí imaginace v súfismu Idn Arabího
Překlad : Jacques Joseph
Nakladatel : Malvern 2010
Ibn Arabí se narodil v Murcii v roce 1165 a zemřel roku 1240 v Damašku. Tento mystik a velice plodný autor zůstává jednou z nejoriginálnějších postav súfijského esoterismu. Henry Corbin nás seznamuje s jeho dobou a zasvěcuje nás do klíčových témat jeho filosofie. Tato kniha nás uvádí do samého srdce súfismu a odhaluje nám duchovní topografii islámu.
Benoît Duteurtre : Dráhy
Překlad : Eva Blinková-Pelánová
Nakladatel : Atlantis 2010
Pařížská podnikatelka v oblasti PR Florence dělí svůj život mezi velkoměstský pracovní kolotoč a večery u ohně ve venkovském domku, kde hýčká nostalgické sny o poetickém, přátelském a skutečnějším světě. Její rozpolcenost mezi pragmatismem a nostalgií a obavy osamělé ženy, která se rozhodla být silná, vystihuje centrální metafora Francouzských drah: Florence touží, aby cesta vlakem zůstala tím, čím je v její dětské vzpomínce, a zároveň se jako odbornice na PR aktivně podílí na přerodu podniku v duchu bezohledného neoliberálního kapitalismu. Kudy z takového labyrintu ven?
Pierre Bayard: Jak mluvit o knihách, které jsme nečetlií
Překlad : Petra James
Nakladatel : Host 2010
Studie různých způsobů, jak nečíst knihu, choulostivých situací, v nichž se ocitáme, jestliže o ní musíme mluvit, a prostředků, které máme k dispozici, když z takové situace chceme vyváznout bez úhony, ukazuje, že v rozporu s tím, co si lidé většinou myslí, je možné o knize, kterou jsme nečetli, vášnivě diskutovat, a to dokonce i s lidmi - s těmi možná především -, kteří ji nečetli rovněž.
Mikaël Ollivier : Život k sežrání
Překlad : Erik Lukavský
Nakladatel : Baobab 2010
Benjaminův příběh je trefným pohledem od pocitů dospívajícího. Autor vtipně a lehce vypráví příběh kluka, který ví, co chce, dokonce ví, kde dělá chyby, a o to víc ho iritují rady okolí. Mikäel Ollivier na deka přesně vyvážil román o francouzském "metráčkovi" současného světa, kde děti mohou mít všechno, co chtějí, a přitom jim často chybí to nejdůležitější. Knížka o hladu, pubertě a snech.
Emmanuel Guibert : Alanova válka 3
Překlad : Alena Jurion
Nakladatel : Meander 2010
Třetí kniha biografického komiksu zachycujícího vzpomínky amerického veterána z druhé světové války.
Emmanuel Guibert : Alanova válka 2
Překlad : Alena Jurion
Nakladatel : Meander 2010
Druhý díl biografického románu, sugestivně vykresleného podle vzpomínek amerického veterána Alana Copea, má však pro české čtenáře jeden zvláště přitažlivý moment. Po vylodění v Normandii v únoru 1945 postupuje Alanova jednotka přes válkou vyčerpanou Evropu až do Plzně, aby již druhého května o půlnoci vjela do Prahy zježené barikádami a planoucí ohni. Potom co generál Patton bez Eisenhowerova vědomí žene předvoj své armády dnem i nocí bez odpočinku vpřed, aby osvobodil nejen Plzeň, ale i hlavní město, přichází pro americké vojáky zcela nepochopitelný rozkaz: ještě téže noci vyklidit Prahu před příjezdem Rudé armády.
Jean Cocteau: Nezvedené děti
Překlad : Helena Slavíková, Ivana Češková
Nakladatel : Argo 2010
Malý Paul je zraněn při koulování a musí zůstat několik dnů v posteli. Začne se o něj starat jeho sestra Elisabeth a oba sourozenci si v pokoji vytvoří imaginární svět plný fantazie a vlastních pravidel. Situace se nezmění ani po smrti jejich matky - obě děti zůstávají uzavřeny ve vesmíru své vlastní představivosti. Působivou báseň v próze Jeana Cocteaua doplňují jeho vlastní ilustrace.
Tzvetan Todorov : Úvod do fantastické literatury
Překlad : Vladimír Fiala
Nakladatel : Karolinum 2010
Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična. Podle Todorova je jeho zdrojem naše nerozhodnost, kterou coby čtenáři zakoušíme před událostí jevící se byť jen zdánlivě nadpřirozenou; podmínkou přitom je, že se neuchýlíme k básnické a alegorické interpretaci textu.
René Daumal : A mlčení rozhání temnoty
Překlad : Jakub Hlaváček
Nakladatel : Malvern 2010
Výbor z esejí René Daumala, jednoho ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra, nám jej představuje jako filosofa, básníka, patafyzika a znalce sanskrtu a indické poetiky. Veškeré jeho dílo bylo vedeno dvěma ideály: sebevýstavbou a pomoci druhým, svou práci lapidárně definoval těmito slovy: …odnaučit se planě snít a naučit se myslet, odnaučit se filosofovat a naučit se skutečně vyjadřovat.
Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii
Nakladatel : Pavel Mervart 2010
Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.
Jean-Claude Schmitt : Konverze Hermanna Žida
- schmitt
Překlad :Helena Beguivinová
Nakladatel Academia 2010
Kniha známého francouzského mediavelisty se zabývá interpretací pozoruhodného rodokmenu z 12, století, v němž je v první osobě líčen proces obrácení na křesťanskou víru židovského mladíka Hermanna. Rozsahem nijak obsáhlý spis se Schmittovi stává textem, nad nímž může rozvinout mnohem obecnější úvahy o funkci biografie a autobiografie ve středověku, o mechanismech reprezentace, způsobech polemiky, užití obrazů, křesťansko-židovském soužití aj. Na jedinečné památce tak staví filologicky minuciozní a přesto velkorysý pohled na evropskou společnost 12. století a v neposlední řadě ovšem i pohled na metodologické cesty moderní historiografie.
Marie NDiaye : Tři mocné ženy
- marie ndiaye
Překlad : Ivana Tomková
Nakladatel : JOTA 2010
Román Tři mocné ženy ve třech příbězích vypráví o silném vzdoru hrdinek a o jejich snaze uchovat si důstojnost v patriarchální společnosti. Jednotícím tématem knihy jsou otázky týkající se různosti lidí žijících v rozličných kulturách: Co všechno nás spojuje a co nás rozděluje? Jak pevně nás kořeny, zapuštěné přes půl zeměkoule, drží v jedné kultuře, ačkoliv jsme vyrostli a žijeme v kultuře odlišné? Je možné sám sebe i s kořeny vyrvat a bez úhony žít jinde a jinak? A bude tam o nás vůbec někdo stát? Kniha získala v roce 2009 vrcholné francouzské literární ocenění — Goncourtovu cenu.
Michel Foucault : Zrození kliniky
- foucault clinique
Překlad : Jan Havlíček, Čestmír Pelikán
Nakladatel : Pavel Mervart 2010
Kniha Zrození kliniky je přímým pokračováním Dějin šílenství. Soustřeďuje se na dobu konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy dochází k reorganizaci medicíny, především v její výuce v klinické praxi, a kdy se medicína ustavuje jako věda. Foucault studuje dějiny struktur na různých rovinách (ekonomické, sociální, politické, ideologické či kulturní), analyzuje jejich vzájemné vztahy a v souvislosti s nimi zkoumá celkové proměny způsobů označování a vidění v dané době, hranice viditelného a vyslovitelného.
Yasmina Reza : Adam Haberberg
- yasmina reza
Překlad : Anna et Erik Lukavští
Nakladatel : FRA 2010
Něco mezi Moliérem a Woody Allenem, psal tisk po vydání románu Adam Haberberg Francouzky Yasminy Rezy, spisovatelky a světoznámé autorky divadelních her. Jde o text čtivý, humorný a dostatečně živý, až divoký. Sleduje osudy sedmačtyřicetiletého Adama Haberberga, nespokojeného, neboť nedoceněného spisovatele, otce dvou malých dětí. V době, kdy se potýká s depresí z neúspěchu a nemoci, se setkává s bývalou spolužačkou, pro něj v tu chvíli naprosto odpudivou osobou. Jak se jen mohlo stát, že Adam Haberberg přijal její pozvání a vydal se k ní domů na večeři?
Philippe Claudel : Šedé duše
- claudel
Překlad : Zora Obstová
Nakladatel : Paseka 2010
V mrazivém ránu zimy roku 1917 je v severofrancouzském městečku, ležícím nedaleko frontových bojů první světové války, nalezeno tělo zavražděné desetileté dívky, dcery majitele místního hostince. Vyšetřování tragédie nikdy nedospěje k přesvědčivému závěru a případ dále komplikuje řada nejasností kolem jednotlivých aktérů včetně samotného vypravěče, bývalého policisty, jehož svědomí tíží vlastní nepřiznané provinění. Francouzský spisovatel Philippe Claudel v roce 2003 románem Šedé duše oslnil čtenáře, kritiku i porotu Prix Renaudot.
Blaise Cendrars : Malé černé pohádky pro nebojácné děti
- cendrars
Překlad : Markéta Pézlová
Nakladatel : Baobab 2010
Blaise Cendrars, klasik francouzské moderní literatury, poprvé vydal své Malé černošské pohádky v roce 1929. Vypráví v nich legendy a příběhy starého kontinentu neopakovatelným způsobem. Můžeme v nich slyšet rytmus afrických písní, houpavý krok žen, kradmý krok zvěře, zpěv myší, vítr prohánějící se nad vyprahlou zemí a také kroky lstivých i hloupých lidí a v neposlední řadě smích dětí. Dětí, které tyto příběhy poslouchaly a stále poslouchají.
Hora duše / Gao Xingjian
- hora-duse
Překlad : Denis Molčanov
Nakladatel : Academia 2010
Kniha čínského autora (v české přepisu čínštiny Kao Sing-ťien, nar. 1940) z 80. let 20. století, nyní žijícího ve Francii, byla v roce 2000 vyznamenána Nobelovou cenou za literaturu a stala se světovým bestsellerem. Román, vycházející nejen z nejlepších tradic čínské literatury a vzdělanecké kultury, ale též ze specifické recepce moderní evropské literatury, rozvíjí složitě komponovaný příběh hledání cesty vlastním životem. Ve dvou základních, stále se ovšem prolínajících vyprávěcích rovinách sledujeme jednak iniciační cestu mladého intelektuála po odlehlém čínském venkově, lesích a horách především jihozápadní Číny, kde se v době postupných dílčích reforem po smrti Mao Zedonga setkává s pozůstatky původní, nezkažené, „ne-konfuciánské“ čínské tradice. Druhou rovinou je až jakési archetypální pásmo dialogu mezi ty a ona, mezi mužem a ženou, odhalující bolest vycházející z jejich věčného potýkání.
- virilio cz
Estetika mizení / Paul Virilio
Galilée 1989
Překlad : Michal Pacvoň
Nakladatel : Pavel Mervart 2010
Celistvost vnímaného obrazu je pouze relativní. Neustále skládáme dohromady jen dojem či účinek skutečnosti. Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Ukazuje, že skutečnost není cosi pevného a celistvého, že naše vědomí a smyslovou zkušenost determinují technologie. Díky nim je naše vnímaní diskontinuální, piknoleptické. Vnímání i dojem skutečnosti jsou totiž fenomény rychlosti. Příkladem jsou Viriliovi dějiny kinematografie či automobilového průmyslu, ukazující rychlost jako hybnou sílu dějin dvacátého století, pod jejímž působením se rozpadají klasické dimenze prostoru a času.
- follain cz
Podívaná světa / Jean Follain
Výběr básní ze sbírek: Usage du temps (Gallimard 1943), Exister, Territoires (Gallimard 1947, 1953), Des heures (Gallimard 1960)
Překlad : Jan Vladislav
Nakladatel : Opus 2010
Jean Follain (1903–1971) vydal své první sbírky v r. 1933, tedy ve vrcholné době surrealismu, přesto jeho poezie nemá se surrealismem mnoho společného, nejvýš ji lze označit za jeho poučenou a ironickou antitezi. Follain se obrací k všednímu světu věcí a lidí, většinou vesnickému nebo maloměstskému a bývá řazen do blízkosti básníků jako Francis Ponge nebo Eugene Guillevic. Ve svých básních J. Follain často zdánlivě prostě líčí všední či takřka bezvýznamné scény a také je nijak neinterpretuje. Typická nostalgie jeho poezie vyplývá z nenápadné konfrontace času lidí a času věcí. Jako by věci byly mnohem trvalejší než pomíjivé skutky i životy lidí, a zároveň právě proto poutaly člověka ke světu. Soubor v překladu Jana Vladislava vychází částečně ze starších Vladislavových převodů, vydaných časopisecky koncem 60. let. Pro toto vydání Jan Vladislav starší české překlady zrevidoval a doplnil o další básně. Jde mimochodem o jednu z posledních knih, jejichž přípravě se Jan Vladislav věnoval.
- winock cz
Victor Hugo v politické aréně / Michel Winock
Bayard 2005
Překlad : Pavla Doležalová
Nakladatel : CDK 2010
Victor Hugo býval katolíkem a roajalistou, ve dvaceti letech dokonce básníkem ultraroajalistické strany, ale zemřel jako republikán. Pokud se na politickou dráhu tohoto velikána podíváme v takovéto zkratce, může působit jako kariéra s násilným obratem čelem vzad, která se řídila během dějin, jako tomu bylo u mnoha méně slavných lidí. Jak ale potom vysvětlit aureolu tvůrce, který se stal symbolem, heroldem republiky, zastáncem utlačených a prorokem lidskosti? Michel Winock, historik a emeritní profesor na Institutu politických studií v Paříži, sleduje spisovatelovu dráhu a spojuje při tom soukromé události s převratnými daty národních dějin a literární činnost s politickým bojem. Jednotlivé zápasy Victora Huga tu představují mezníky, které vysvětlují změny jeho kurzu: trest smrti, „tři slavné dny", obrana polského národa, svoboda tisku, boj proti chudobě, základní vzdělání… Zároveň jde i o postupné kroky k rozchodu s tím, co vyznával, a k exilu. Při čtení Michela Winocka poznáme politický život, v němž se bojuje jak na literárním poli, tak i na pařížské dlažbě, a kde bezprostřední nasazení, diktované událostmi, vyžaduje všechny možné změny. Hugo se bil a nepodvoloval se dané politické situaci. Ve své angažovanosti neznal mezí a vypočítavost mu byla naprosto cizí. Snad právě toto lze považovat za politický odkaz Victora Huga a za hodnotu, která je i dnes hodna následování.
- veyne_cz
Jak se píšou dějiny / Paul Veyne
Seuil 1996
Překlad : Čestmír Pelikán
Nakladatel : Pavel Mervart 2010
Kniha Jak se píšou dějiny je především rozsáhlou demystifikací iluze, že historiografie je přísná a exaktní věda, odkrývající zákonitosti dějin. Text vznikl původně jako reakce na dobovou módu kvantitativní historie, spjatou zejména s představiteli francouzského nového dějepisectví z okruhu takzvané školy Annales, ovlivňované v té době neméně módním strukturalismem. Kvantitativní historie ve snaze vydestilovat ze zlomkovitosti pramenů objektivní fakta odvrací historika od jeho vlastní práce. Ta podle Paula Veyna spočívá, jak napovídá už název knihy, především v obnoveném uvažování o historii jako o určitém způsobu psaní, se všemi jeho rétorickými i poetickými rozměry. Ohlašuje se tu okamžik "návratu k vyprávění". Historie není věda, je to snaha o syntézu izolovaných, chaotických a řídce rozmístěných faktů pomocí narativní explikace, tedy jak říká Paul Veyne, je to "látání děr" ve struktuře dochovaných stop minulosti. Historie náleží světu náhody a neuspořádanosti, a každá spojitost, která byla a posteriori ustavena historiky, je pouze provizorní rekonstrukcí dějin.
- deleuze cz
Pusté ostrovy a jiné texty / Gilles Deleuze
Les Editions de Minuit 2002
1933, Gallimard 1967
Překlad : Miroslav Petříček, Miroslav Marcelli
Nakladatel : Herrmann a synové 2010
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech. Představují nedocenitelný vstup do jinak myšlenkově značně náročných knih tohoto francouzského filosofa, věnovaných nejen filosofii (Hume, Nietzsche, Bergson aj.), ale i literatuře, filmu a výtvarnému umění. Často jim předcházejí, a pak je možné sledovat jejich základní myšlenku a její postupné utváření, anebo je zpětně komentují a shrnují, často i v širších souvislostech jejich recepce. V mnoha případech je v těchto textech patrný i dobový kontext a jeho proměny (spory o psychoanalýzu, diskuse s marxismem, reakce na studentskou revoltu z roku 1968) a bez zajímavosti nejsou ani články spjaté s aktuálními politickými konflikty (reforma vězeňství, školství a psychiatrie). Nezjednodušují, ale jsou přístupnější, protože Deleuze se v nich soustřeďuje na konkrétní problémy a definitivní formulace často teprve hledá.
- michaux cz
Barbar v Asii / Henri Michaux
1933, Gallimard 1967
Překlad : Hana Zahradníčková
Nakladatel : Tichá Byzanc 2010
Kniha zaznamenává setkání evropského intelektuála a umělce se světem Orientu v rovině duchovní a kulturní.
- attali cz
Bratrstvo probuzených / Jacques Attali
Fayard 2004
Překlad : Veronika Matiášková
Nakladatel : Garamond 2009
Historický román se odehrává ve 12. století, kdy tragicky končilo období souladu a vzájemné úcty tří velkých monoteistických náboženství, křesťanství, islámu a judaismu. Všechny historické události uvedené v románu se skutečně staly, téměř všechny postavy existovaly a většina zápletek jejich životů je skutečná. Muhammad ibn Rušd je velký muslimský filozof, jehož zná západ pod jménem Averroes, Moše ben Majmon neboli Maimonides je židovský učenec. Oba dva skutečně žili v Córdobě, kterou opustili v roce 1149, a v Maroku, odkud odešli v roce 1165. Příběh začíná ve chvíli, kdy starý židovský učenec v Córdobě svěří synovci Mošemu ben Majmonovi tajemství o existenci neznámého Aristotelova rukopisu, „nejdůležitější knihy, jakou kdy člověk napsal“. Moše se po strýcově popravě vydává napříč Andalusií, jižní Francií a severní Afrikou po stopách rukopisu, vybaven starou zlatou mincí jako poznávacím znamením. Netuší však, že není sám, kdo po knize prahne, ani že nad uchováním tajemství bdí záhadné Bratrstvo probuzených. Podaří se mu rukopis získat dříve než jeho protivníkovi Ibn Rušdovi? Nebo oba zahynou jako mnoho těch, kdo s textem přišli do styku?
Jacques Attali (nar. 1943 v Alžíru) je francouzský ekonom a spisovatel, autor především esejistických prací o politice, občanské společnosti a ekonomice. Dlouhá léta byl poradcem prezidenta Françoise Mitteranda. Píše též divadelní hry, knížky pro děti a historické romány.
- magnin cz
Dějiny loutkového divadla v Evropě 1+2 / Charles Magnin
Michel Lévy Freres 1862
Překlad : Nina Malíková
Nakladatel : AMU 2010
Neexistuje snad jediná publikace zabývající se historií evropského loutkového divadla, v níž by se neobjevilo jméno francouzského spisovatele, novináře, dramatika, divadelního kritika a historika Charlese Magnina (1793–1862) s odkazem na jeho Dějiny loutkového divadla v Evropě (1. vydání r.1852, 2. vydání r. 1862).
Autor těchto prvních ucelených dějin loutkového divadla v Evropě byl profesorem na univerzitě, kde přednášel historii a zabýval se zejména divadlem v antice a dílem Jeana Racina. Historie loutkového divadla, tohoto „nenápadného umění“, které pro řadu svých současníků objevil, byla však spíše na okraji jeho divadelně vědních zájmů a je paradoxem, že právě toto dílo mu přineslo největší popularitu a obdiv sahající vlastně až do současnosti.
První díl jeho Dějin loutkového divadla v Evropě (vyšel v Nakladatelství AMU v r. 2005) zahrnul historii loutkového divadla ve starověku a středověku a v samostatných kapitolách sledoval jeho osudy v Itálii, Španělsku, Portugalsku a nejpodrobněji v autorově vlasti – ve Francii.
Druhý díl, jehož látka leží mimo francouzské území a jenž pojednává převážně o dějinách anglického loutkového divadla, se jeví svým obsahem i rozsahem stručnější. Autor nám umožní kratší exkurz do loutkového divadla v Polsku a Rusku a pod historií severských států je pak Magninem míněno především Německo (včetně rozsáhlé historie převodu Faustova příběhu do různých divadelních zpracování) a jen v kusých zmínkách je zde připomenuta zajímavá kultura vlámská. Není divu, autorův zájem i řada dokumentů, z nichž čerpal, byly přímo svázány s Francií. Přes tyto výtky je však třeba říci, že se jedná o materiál, bez něhož se neobešli ani Herman Siegfried Rehm, Jacques Chesnais, Gaston Baty, Hans Richard Purschke a z novějších George Speight nebo současný historik z nejpovolanějších, prof. Henryk Jurkowski.
Doposud jsme měli možnost seznámit se s Magninovými Dějinami loutkového divadla v Evropě pouze v obsáhlých citacích v díle dr. Jindřicha Veselého (Z historie loutek evropských) i v řadě článků v meziválečném časopise Loutkář. V českém překladu se objevují v úplném znění poprvé.
- bachelard cz
Poetika snění / Gaston Bachelard
PUF 1960
Překlad : Josef Hrdlička
Nakladatel : Malvern 2010
Bachelardovo dílo zkoumající poetiku živlů a samotného prostoru nachází završení v této knize, jež se věnuje fenomenologii snění a jeho obrazů.
O duchu zákonů I. / Charles-Louis de Montesquieu
1748
Překlad : Hana Fořtová
Nakladatel : Oikoymenh 2010
Nový překlad jednoho z nejdůležitějších děl politické filosofie doby osvícenství vychází ze současného stavu bádání o politické teorii autora Ducha zákonů. Překlad je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Překlad prvního dílu je součástí projektu překladu celého Ducha zákonů včetně Obrany „Ducha zákonů“ (druhý díl a Obrana v češtině ještě nikdy nevyšly), kterou Montesquieu napsal v odpově na útoky proti knize.
www.kosmas.cz
- hadot cz
Závoj Isidin, Esej o dějinách ideje Přírody / Pierre Hadot
Gallimard 2004
Překlad : Magdalena Křížová
Nakladatel : Vyšehrad 2010
„Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.
- delumeau cz
Tisíc let štěstí / Jean Delumeau
Librairie Artheme Fayard 1995
Překlad: Jana Lemmonier
Nakladatel: Argo 2010
Kniha Tisíc let štěstí světoznámého francouzského historika Jeana Delumeau programově navazuje na jeho monografi Dějiny ráje. Autor v ní jak na základě diskurzu teologů, tak na podkladě literárních pramenů zkoumá zrození a vývoj milenaristických a apokalyptických představ, jež ovládaly lidskou mysl od pozdní antiky až po osvícenské 18. století.
- badiou
Svatý Pavel : zakladatel univerzalismu / Alain Badiou
Saint Paul : La fondation de l’universalisme, PUF 1998
Překlad: Josef Fulka
Nakladatel : Svoboda servis, 2010
V této knize se předkládá nová interpretace sv. Pavla, v němž Alain Badiou objevuje zakladatele emancipačního evropského univerzalismu. V jeho podání se ze sv. Pavla stává navýsost aktuální postava, která přináší univerzalitu, jež může sloužit jako hráz proti dnešní záplavě partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení). V novém světle tak ožívají základní pojmy křesťanství, jehož jedinečnost se v multikulturní Evropě často přehlíží. Alain Badiou je profesorem na Ecole Normale Supérieure v Paříži. Patří k nejobjevnějším francouzským filosofům dneška. Ve svých pracích se snaží dát nový význam velkým pojmům filosofické tradice, jako je univerzalita nebo pravda.
- breton
Otevřte, to jsem já / André Breton
Překlad: Petr Král
Nakladatel : Sdružení Analogonu, 2010
Výbor z Bretonových básní je vůbec první knižní prezentací Bretona-básníka v češtině. Básně zakladatele a čelného reprezentanta světového surrealismu byly zatím česky publikovány jen časopisecky nebo v nečetných antologiích. Králův obsáhlý výbor zahrnuje básně ze slavných sbírek dvacátých a třicátých let Zemský svit, Revolver s bílými vlasy a Vzduch země, básnická pásma z let čtyřicátých, texty vydané až po autorově smrti a odhalující dosud opomíjené aspekty básníkova psaní a vidění, ale rovněž i texty juvenilní – mallarméovské, rimbaudovské nebo dadaistické.
- ozouf
Co prozrazuje román / Mona Ozouf
Les aveux du roman, Gallimard 2004
Překlad: Pavla Doležalová
Nakladatel : CDK, 2010
Historička Mona Ozoufová se ve většině svých prací zabývá interpretací Velké francouzské revoluce a obecněji myšlenkami revoluce a demokracie v moderní době. V této knize autorka spolu s paní de Staël tvrdí, že literární fikce vypovídá o své době pravdivěji než historická věda. Proto se z několika známých románů snaží vyčíst, co moderní republikánská Francie převzala z dědictví starého režimu, a pokouší se vystopovat složité cesty revoluční tradice dějinami. Výsledkem soupeření mezi oběma zřízeními, monarchickým a republikánským, je kompromis.
To ovšem neplatí o knize samé - Mona Ozoufová dokáže udržet čtenářovu pozornost, a přitom ještě rozšířit jeho rozhled v oblasti francouzské kultury, literatury a historie. Milovník francouzské literatury si díky autorce nejen připomene oblíbená díla francouzské klasiky (Stendhal, Hugo, Balzac a další), ale myšlenkově vytříbený text mu též napomůže proniknout do zákoutí dějin 19. i 20. století.
Mona Ozoufová patří k nejvýznamnějším a nejčtenějším francouzským historičkám. Narodila se v roce 1931, studovala filosofii a historii, byla žákyní École Normale Supérieure. Pracovala na École des Hautes Études en Sciences Sociales (EHESS), v současné době je ředitelkou výzkumu na Centre National de Recherche Scientifique (CRNS). Píše pro časopis Nouvel Observateur a pro revue Le Débat. Jejím celoživotním tématem je fenomén Francouzské revoluce (v CDK vyšla v roce 2006 česky její kniha Revoluční svátky 1789-1799), ale v poslední době se zabývá též kulturními dějinami 19. století v jejich sociální dimenzi, zejména francouzskou a německou literaturou.
Verze pro tisk
