Se svou hudební kariérou začal Arno už v sedmdesátých letech. Tehdy debutoval s kapelou Freckleface (konkrétně v roce 1972). Díky svému stylu i generačnímu zařazení bývá Arno často spojován s Tomem Waitsem. Některé zdroje uvádějí, že je jeho žákem, jiné zase, že je jeho generačním souputníkem. Ať už je to jakkoliv, Waits vydal svůj debut o rok později nežli Arno, kterého kromě jazzu, blues a country ovlivnilo také r’n’b. V osmdesátých letech se stal Arno frontmanem kapely T. C. Matic. S kapelou Arno odjel skvělé turné (spolu se Simple Minds), ovšem po jeho skončení se kapela T. C. Matic rozpadla. Pro Arna byla toto příležitost pro sólovou kariéru, kterou patřičně využil. Od rocku se tak posunul více k písničkářství. Arno je skladatelem a zároveň básníkem. Kdybychom chtěli použít další hudební škatulky, určitě by ve spojitosti s tímto frankofonním hudebníkem padla slova jako tango, šanson, blues, rock… Jeho skladby na desce Jus De Box z roku 2007 znějí převážně ve francouzštině, což dává hudbě ještě větší a možná až opojné kouzlo, které uchvátilo i publikum na posledním koncertě v Praze.