Ta nejjistější cesta, jak poznat duši a ducha cizinců, je umění.
T. G. Masaryk

Někdy zrak způsobuje slepotu. Člověk musí být schopen zavřít oči, aby uviděl jemnost zobrazení, stejně tak potřebuje ticho, aby lépe slyšel. Někdy je slepé ticho proraženo energií, téměř hmatatelnou, ale jasně abstraktní, je zasaženo vibrací.
Někdy jsou města příliš pestrá a příliš chaotická, aby byla schopna nabídnout uspěchanému chodci svou nejintimnější hudbu. K poslechu šepotu ulic je potřeba trpělivě čekat na pozdní hodiny, kdy se kameny budí k řeči. Vyžaduje to skromnost a objevení města jinde, někde mezi řádky spisovatele, který v něm žije nebo ve světle vrženém na malířovo plátno.
Je vůbec možné fotografovat energii Prahy? Ochutnat slovanské jablko? Je možné zachytit a předat ten vnitřní zápal pocitů ostýchavosti, zvědavé lhostejnosti, vášnivé vzpomínky na temnou minulost, harmonický chaos duší a architektur, bujnou a zároven diskrétní krásu, humor spjatý se satirou a sexem? To jsou tajné zbraně Pražanů, kterými se brání smutku života, který se nelítostně odvíjí a především jim pomáhá udržovat svobodného ducha.
Dvacet let demokracie – nejkrásnější, ale zároven nejchoulostivější roky života. Mladé české republice bylo sotva dvacet, když nacisti železem a krví uvěznili její svobodu. Příliš často v běhu času přišli mocní sousedé, aby se pokusili dostat pod kontrolu jejího rebelského ducha. Čeští lidé znají cenu utrpení, kterým platí za zachování tohoto vytouženého pokladu, který nebude nikdy na prodej.

A jestli by se někdo pokusil nás přemoct mocí, pak nepovolit, prostě nepovolit.
T. G. Masaryk

Philippe Dollo